ZŠ Maltézských rytířů

Jaké je to s mobilem?

Nevím, jaká je praxe na jiných školách, ale u nás je to tak, že žáci nemají dovoleno mít ve škole mobil. Při příchodu do školy jej odevzdávají a dostávají ho zpět až při odchodu domů.

Když byli u nás stážisté v rámci projektu Edison, byla na jeden den udělána výjimka a žáci měli na poslední den možnost mít u sebe telefony, aby si mohli pořídit fotografie během „global village“.

A když byla přestávka, co se to najednou stalo? Na chodbách nikdo nepobíhal, bylo najednou takové divné ticho ve třídách. Žádný žák nepřišel klepat na dveře sborovny, že nás potřebují a něco po nás chtějí. Tak jsem nakoukla do tříd a hned jsem to pochopila. Oči sklopené, hlavičky přitulené jedna k druhé, špunty v uších, mnozí ani nevěděli, že jsem přišla…takové velké zaujetí pro mobily. Někteří si všimli, že jsem přišla a statečně mobil schovávali, jakože oni nic.

Jsem radši, když nám děti pobíhají po chodbách, že slyším švitoření, smích, dohadování a povídání. Jsem ráda, že za námi děti chodí o přestávkách a povídají si s námi. Mobily jsou ale příliš velké lákadlo, proto je u nás nechceme. Jsem vděčná, že máme na naší škole takové rodiče, kteří nás v tom podporují a souhlasí s tím, že jejich děti mobil během výuky nemají.