ZŠ Maltézských rytířů

Až to bude „normální“

Asi všichni víme, kam míří nadpis tohoto článku.

První bych chtěla moc poděkovat rodičům, kteří svým dětem pomáhají s propojením se se školou. Bez jejich pomoci a ochoty by současný systém vzdělávání nemohl vůbec fungovat.

Také děkuji dětem, že trpělivě plní zadané úkoly a že zvládají tuto pro všechny nezvyklou situaci. Není pro ně jednoduché vše vypracovávat samostatně (nebo s rodiči, prarodiči a tetičkami…) a musí vyvíje mnohem více úsilí k tomu, aby splnily vše, co mají zadáno.

Ale k něčemu je to dobré: všichni si budeme vážit toho, že můžeme „normálně“ chodit do školy a „normálně“ se učit! A pak doma „normálně“ udělat domácí úkol a zase jít do té školy a „normálně“ úkol odevzdat.

A aby to nebylo jen na těch dětech. My učitelé se těšíme, až budeme moci „normálně“ učit, „normálně“ opravovat práce žáků, „normálně“ s dětmi být o přestávkách a „normálně“ se spolu bavit a „normálně“ vidět něčí úsměv.

Těch „normálně“ je mnohem více…

Těším se, až to bude „normální“. Budu si všeho „normálního“ více vážit.

A co vy?